Úvod do tvorby podmořských světů
Představ si svět ukrytý pod hladinou oceánu. Civilizaci žijící v hlubinách, rozmanité ekosystémy bez slunečního světla a technologii či magii přizpůsobenou životu ve vodě. Podmořské světy ve fikci lákají svou tajuplností a odlišností.
Vytvořit takový svět však vyžaduje promyšlený přístup. Je nutné zohlednit fyzikální omezení podvodního prostředí (tlak, tmu, hustotu vody), adaptaci živých tvorů a v neposlední řadě vnitřní logiku, aby svět působil uvěřitelně a konzistentně. Také je důležité si předem ujasnit, jak moc realistický a uvěřitelný tvůj svět má být. Přeci jenom u fantasy díla nám projde mnohem více věcí než u sci-fi.
sci-fi staví na vědecké spekulaci (co by se mohlo stát), hledá logické vysvětlení i pro nemožné (např. teleportace, ale s vědeckým "technoblábolením"), zatímco fantasy se opírá o magii a nadpřirozený svět (co nemůže existovat), kde fungují pravidla, která si autor vymyslí, ale nemusí je vědecky obhajovat (např. kouzla, draci). Sci-fi se tedy snaží o vědeckou věrohodnost, fantasy o vnitřní konzistenci svého magického světa.
V tomto článku si ukážeme, jak postupovat při návrhu originálního podmořského světa. Od biologických a kulturních aspektů až po zdroje inspirace v mytologii, literatuře, hrách či vědeckých objevech.
Specifika a výzvy podmořského prostředí
Vodní tlak
Vodní prostředí se v mnohém liší od souše, což ovlivní každý prvek tvého světa. Například voda nadnáší (Archimédův zákon), objekty jsou pod vodou zdánlivě lehčí, takže stavby mohou být masivnější, ale naopak pohyb vyžaduje větší sílu kvůli odporu vody.
Tlak nabývá rychle s hloubkou vody. Civilizace bez speciálních schopností by tedy obývaly spíše mělčiny či střední hloubky, pokud by se nějakým způsobem nepřizpůsobily této tlakové síle. A pokud tví obyvatelé nezvládají extrémní tlak či tmu hlubokých vod, pravděpodobně zůstanou u pobřeží, v nižších hloubkách nebo ve sladkých vodách. Naopak druhy žijící ve velkých hlubinách mohou vyvinout adaptace jako odolnost vůči chladu a tlaku či schopnost svítit bioluminiscencí.
Přiliv a odliv
Vodu také charakterizují proudy a přílivy, které mohou měnit krajinu. Odhalují a zaplavují jeskyně, hýbou podmořskými lesy řas apod. Znalost takových rytmů prostředí dodá světu věrohodnost. Například příliv a odliv (slapové jevy) mohou dramaticky proměnit pobřeží a ovlivnit, co mohou postavy v danou denní dobu dělat. Nezapomeňme ani na omezenou viditelnost a světlo. Sluneční světlo proniká jen do určité hloubky. V hlubších zónách je permanentní tma, takže život se spoléhá na jiné smysly nebo na vlastní druh světla.
Životodárný i nebezpečný oceán
Potrava a energie
Oceán nabízí obrovský prostor a zdroje, ale i neobvyklé hrozby. Potrava je ve vodě překvapivě hojně dostupná v podobě planktonu (drobných organismů, které tvoří základ potravního řetězce). Mořská civilizace by mohla “farmařit” plankton (např. pomocí obřích filtrujících tvorů či sběrem řas) a chovat větší živočichy jako obdoby dobytka. Na druhou stranu získávání energie a tepla je pod vodou obtížné. Oheň ve vodě běžně nehoří (překvapivě), voda odvádí teplo, nedostatek kyslíku hoření dusí.
Kovovýroba & elektřina
To znamená, že klasická metalurgie by byla téměř nemožná. Bez kovů by se technologie zastavila na úrovni kamenných či možná bronzových nástrojů. Pokud chceš pokročilejší techniku, musíš vymyslet alternativy. Například využití magie k vytvoření “podvodního ohně”, nebo těžbu zvláštních materiálů (fantastických kovů, krystalů) schopných fungovat ve vodě. Dalším problémem je elektřina, jakékoli elektrické obvody a baterie by vyžadovaly chytrá izolační řešení. Tyto technické překážky mohou významně ovlivnit chod světa. Podmořská společnost možná zůstane low-tech s organickými nástroji, nebo si pomůže magií, případně obchodem s povrchovými národy.
